Šikovné a dlouhé ruce, energie, destrukce soupeřovi rozehrávky, stovky naběhaných kilometrů. Ale také pozdní příchody, zapomínání věcí... Občas turbulentní svazek Mikuláše Krbce s Chodovem je minulostí, reprezentační útočník kývl v minulých dnech na nabídku pražského rivala Sparty a na Jižním Městě nebude dál působit, byť mu dohoda ukládala ještě roční práci.

Jaké byly důvody jeho odchodu? Na co bude nejraději vzpomínat a co by naopak navždy vytěsnil? Jak se k jeho přestupu postavili spoluhráči, životní komplic Martin Pražan a reprezentační kouč Petri Kettunen?

To vše najdete v zajímavém povídání. Bady, děkujeme za společné dva roky, hodně štěstí!

Naše společná cesta končí, co ti z těch necelých dvou sezon utkvělo? Na co budeš rád vzpomínat?
"Určitě na tu partu, kterou jsem měl tu čest poznat. Opravdu jsem si ty dva roky užil a jsem rád, že jsem se mohl učit od těch nejlepších."

Byla to velká škola i mimo mantinely, že?
"Nezapomenu "rakouské" vítání nováčků, fotbalová klání před tréninkem, baga, tréninkové zápasy, kdy jsme se všichni dokázali skoro porvat, abychom neuklízeli mantinely. A samozřejmě pár večerních teambuildingů, kdy jsem jako vesničan přicházel do velké a slavné Prahy."

Doba je stále krušná, žádná party rozlučka proběhnout nemůže. Co bys do kabiny vzkázal?
"Chci klukům opravdu moc poděkovat a mrzí mě, že se v dnešních dnech nemůžu ani pořádně rozloučit. A také mě mrzí, že nám sezona nedovolila dodělat naší misi a dosáhnout na tu vysněnou trofej. Bohužel jsem to rozhodnutí musel udělat, ale myslím si, že se vytvořila na Chodově silnější přátelství, která nezpřetrhá nějaká malichernost, jako je florbal. To se mi potvrdilo, když jsem s kluky volal, za to jsem maximálně vděčný. Díky, pánové."

Výkony v modrobílém dresu tě koply na domácí světový šampionát, to byl velký zážitek, že?
"Větší akci podle mého český florbalový hráč ani zažít nemůže. Chodov mi pomohl v době, kdy to bylo opravdu složité, a pomohl mi na domácí mistrovství, což nejde nebrat jako největší akci v životě."

Proč se tedy tvůj svazek s Chodovem přetrhl?
"Necítil jsem, že se rozvíjím po florbalové stránce. Já nejsem hotový hráč a potřebuji se posouvat dál. Bohužel jsem v Chodově nedokázal dostatečně naplnit svůj potenciál."

Kdo je na vině?
"Můžeme si říkat, čí to je a není chyba, ale myslím si, že nejsem jediný, kdo to tak viděl. Viděli to stejně trenéři a spoluhráči, že nedokážu naplňovat svůj potenciál. A když se to neděje, tak v tu chvíli to nemůže být funkční spolupráce pro obě dvě strany. Beru i riziko toho, že v novém působišti se to opět nemusí dít, ale chci to zjistit, udělat maximum."

Když si nastavíš zrcadlo, v čem se mohl sám Mikuláš Krbec chovat v průběhu sezony jinak?
"Tak nikdo není dokonalý a určitě tam byly chyby z mé strany. Jsem dost sebereflexivní člověk na to, abych si to dokázal přiznat. Třeba nedochvilnost. Můj velký celoživotní boj, který mě brzdí jak ve sportu, tak v podnikání, ale snažím se na něm pracovat, ale ne vždy to bylo vidět."

To je pravda, v kabině ti to občas zbytečně podtrhávalo nohy.
„Vnímal jsem, že to mohlo z části dehonestovat moji pozici v kabině. Takže se chci omluvit všem, koho to štvalo a pohoršovalo. Vždycky chci pro tým to nejlepší a nechal bych na hřišti duši. Ale jsem přesvědčený, že jsem se o to víc snažil energii týmu vracet v jiné formě."

Souhlasím. Jak vzpomínáš na dnes už legendární story a TV utkání v Mladé Boleslavi, kam si dorazil bez sálovek?
"Jo, to byl jeden z nejhorších dnů na Chodově."

Vedení klubu se i přes odlišné vidění florbalu s tebou snažilo najít společnou řeč. Operovalo se třeba s přesunem na pozici centra. Jak si tuto aktivitu vnímal?
"Měnit základy jen kvůli tomu, že já něco vnímám jinak... To není za mě funkční model, byl jsem v týmu dva roky a příležitostí bylo spousty. Proto jsem necítil, že by to bylo ku prospěchu týmu. Nemyslím přesun na centra, ale celkově pohled na florbal. Jak jsem řekl, chodovskou cestu maximálně respektuji a nechci ji měnit, proto jsem ten krok musel udělat a odejít."

Ještě rok si ale měl platnou smlouvu, prezidenta Chodova tvůj úprk nepotěšil.
"To nevím. Já beru odpovědnost za moje rozhodnutí a respektuji pohled prezidenta klubu, i když mě to také trochu mrzí, to nebudu předstírat. Byl to dlouhý proces rozhodování. Věci, které mě trápily, jsem avizoval v průběhu sezony. Cítil jsem, že to nemá budoucnost ani pro jednu ze stran. Stejně jak řeklo vedení, protrpět rok, aby se něco dodrželo, nemá smysl. Jsem vděčný za to, co mi Chodov dal, ale chci jít dál."

Míříš do Sparty, co od nové adresy čekáš?
"Rozvoj své hry a nové výzvy, na které se opravdu těším. Nové prostředí, které mě zase bude jiným způsobem motivovat."

Navíc rozšíříš ústeckou kliku Vojta-Kolstrunk.
"Tak to bude velká nostalgie, na kterou jsem zvědavý. Jsem s oběma v denním kontaktu, takže se těším, až budeme pracovat na společném cíli."

Kdyby neodešel Martin Pražan, bylo by rozhodnutí odejít stále tak pevné?
"Bylo."

Tak jinak. Jak tvůj výborný přítel, kolega z byznysu a velký chodovský srdcař reagoval, když jsi mu transfer do kádru pražského rivala oznámil?
"S tím jsem celé své rozhodnutí konzultoval nejintenzivněji. Takže mu šlo hlavně o mě, a pochopení mé situace. Ale jako všichni spoluhráči, kterým jsem volal, tak situaci pochopil a jsem rád, že to nenaruší naše přátelství. Toho si vážím."

S Petri Kettunenem, koučem národního týmu, jsi svůj krok konzultoval?
"Ano, konzultoval."

A co řekl?
"Že to mojí pozici v národním týmu nijak nezmění a že se nemůžu rozhodnout špatně."

Co bys vzkázal chodovským fans?
"Díky za podporu za ty dva roky! Podílejte se dál na cestě Chodova, kluci vás budou potřebovat v těchto těžkých chvílích."


Generální
partner

Partneři
klubu