LEGENDY | Florbal Chodov v letošní sezoně slaví 30 let od svého vzniku. Výjimečnou klubovou historii, obnášející kruté roky v suterénu nejvyšší soutěže i euforie po zisku mistrovských titulů, formovaly výjimečné osobnosti. Některé už své místo v Klubu chodovských legend mají, jiné na své uvedení stále čekají. Jiné možná ani neznáte… Vytvořili jsme dotazník, který postupně klíčoví hráči naší historie zodpoví. Bez nich by náš klub nikdy současné slávy nedosáhl. Po Marcelu Pudichovi, Michalu Schwanovi a Jiřím Prosovi odpovídal Petr Šochman.

Petr Šochman přišel na Chodov z Jablonce s pověstí střelce a během 5 sezón na Jižním Městě ji dokonale potvrdil. V základní části odehrál 107 zápasů, během kterých zaznamenal rovných 100 branek a stal se tehdy teprve 5. hráčem, který tuto magickou hranici v dresu Chodova pokořil. V základní části, play off a play down odehrál za Chodov celkem 138 zápasů, ve kterých zaznamenal 121 branek a 51 asistencí. Především kvůli náročné práci doktora a dojíždění ukončil po sezóně 2011/12 kariéru v nejvyšší soutěži.

Čemu se teď věnuji

„Jsem doktor, horolezec. Mám krásnou ženu, dva kluky a psa. Volný čas trávím s rodinou, nebo visím někde v horách na laně.“

Jak často sleduji zápasy Chodova

„Zápasy v sezoně sleduju nepravidelně, nemám tolik volného času. Utkání v play off a chodovský podcast Bari a Dejv poslední dva až tři roky pak pravidelně. Na to si chvilku najdu vždycky (smích).“

Co jsem dělal 17. dubna 2016, kdy Chodov získal svůj premiérový mužský titul

„Abych byl upřímný, tak teď úplně přesně nevím. Asi jsem byl někde na laně, nebo na sále v nemocnici (smích). Ale Chodovu jsem moc přál, to je jasné...“

Kdo je pro mě největším „Chodovákem“ historie

„Bari a Floyd, jednoznačně... Ti si prošli celou chodovskou érou od úplných začátků a záchrany v extralize v play down až po mistrovský titul… Ostatní buď odpadli, nebo se přidali až když vlak vyjel ze stanice. V kontextu týmového sportu a klubismu je tohle pro mě strop, čeho můžeš dosáhnout. Takže Bari a Floyde, klobouk dolů. Snad jsem na někoho jiného, kdo to měl stejně, nezapomněl, ale myslím, že ne.“

Nejsilnější zážitek během působení na Chodově

„Mám dva, oba jsou trošku z jiného pohledu… Poprvé to bylo, když mi Havran (Miroslav Vrána, pozn. red.) domluvil první trénink na Chodově. Nějak jsem se rozcvičoval, když tu si to hřiště přikráčel Schwany. Tehdejší kápo, měl vousy, boty Babolat a nějakou pěknou hokejku... Koukal jsem se na svoje boty na běháni, svou starou hokejku a říkal jsem si: „Hmm, aha… Chlapče tady by ti to tvoje šmrdlání a střílení gólů ve druhé lize za Jablonec taky nemuselo stačit (smích).“

A druhý nejsilnější zážitek? Asi to vezmu trošku jinak, ale asi vůbec ten nejsilnější moment pro mě byl a vždy bude konec Prochyho jako trenéra u A mužstva. Myslím, že mám, a vždy jsem měl, ve věcech dost jasno, ale tohle je jedna z mála událostí v mém životě, kterou ani dnes nevím, kam zařadit a jak ji pojmout...“

Přečtěte si odpovědi Jiřího Prose

Pláč kvůli Chodovu

„Asi nejblíž jsem k tomu měl pro prohraném semifinále s Tatranem v sezoně 2010/11. Ačkoliv s námi ještě nikdo nepočítal, tak jsme podle mě měli tým na titul. Hrál Mates Jendrišák, Martin Zozulák, přišel Radim Cepek... Měli jsme super drajv, skvělou energii... Chybělo nám snad jen trochu štěstí, zkušeností, a i ten legendární Tatran s Garym, Bedlou, Fríďou, Marty Richterem, Von der Pahlenem a Kafkou by padl… Vedli jsme v sérii 2:1, ale nakonec jsme poslední pátý zápas na basketbalové Spartě ztratili 3:6. To mě bezprostředně, ale i hodně dlouho potom, strašně mrzelo... Ale jinak kvůli sportu nemá smysl ztrácet slzy.“

Kdo ze současného kádru mi imponuje

„Mně imponuje charakter, rozhodně víc než sto gólů nebo dovednosti na hřišti. Bohužel, teď už ze současného kádru Chodova osobně znám jen Tomáše Sýkoru. Řeknu tedy jeho, ale pocitově by těch hráčů bylo víc, jen neznám jména… (smích)“

Nejlepší zápas v chodovském dresu

„Nejlepší zápas je jen jeden - když vyhraješ titul! A klidně v tom utkání můžeš hrát tužku (smích). To se mi bohužel nepodařilo, takže mě jeden konkrétní nenapadá. Co ale můžu říct, že mě bavilo hrát s Pražim a Matesem. Super zápasů jsme spolu odehráli víc.“

Co chybí současnému týmu, aby se vrátil na výsluní

„Tady budu hodně stručný. Umět porazit v sérii Bolku a Vitkovice, bez toho se postoupit do Superfinále při současné konstelaci skoro nedá.“

Pár slov k prezidentu Michalu Bauerovi

„Doba a florbal se mění až neuvěřitelně rychlým tempem, Majkl Bauer ale zůstává. Jak říkal můj děda- Komu čest, tomu čest!“


Generální
partner

Partneři
klubu