Lvice a prohra? Stále rovnice, která se nerovná. Ženy Chodova i po reprezentační pauze, během které české barvy reprezentovalo hned 11 z nich, navázaly na vítěznou šnůru. V úterním duelu v rámci Poháru dokázaly porazit Liberec vysoko 14:1, o víkendu je pak čekalo při oslavách 30. výročí klubu klání s Jičínem. A přišla další výhra, tentokrát 14:5.

Finské EFT zažila v kategorii juniorek Kristýna Jirásková. Reprezentantky do 19 let navíc dokázaly celý turnaj opanovat, cesta na šampionát je ale ještě dlouhá. „Jak říkal na konci turnaje trenér Martiník: „Za půl roku může být všechno jinak.“ S tím souhlasím,“ řekla Easy, jak zní její přezdívka.

S juniorskou reprezentací za sebou máte povedené EFT, kde se vám dokonce podařilo zvítězit. Jaký byl mezinárodní turnaj pro tebe?

„Neskutečný zážitek. O tom, že pojedu do Finska, jsem se dozvěděla až den před akcí, jelikož jsem byla donominovaná. Ale opravdu bylo EFT skvělé. Zažily jsme i na zápasech úžasnou atmosféru.“

A jednotlivé zápasy?

„S holkami jsme se neustále podporovaly a doopravdy hrály jako tým. První zápas s Finskem od nás ještě nebyl ideální. Přišlo mi, že jsme se snažily hrát jejich stylem a Finky určovaly tempo hry. Byla na nich vidět přemotivovanost. Tu jsme měly také, ale celkově jsme se s ní lépe popraly. Nicméně všechny týmy ukázaly kvalitu a EFT bylo vyrovnané. Jak říkal na konci turnaje trenér Martiník: „Za půl roku může být všechno jinak.“ S tím souhlasím.“

Je velkým handicapem zkrácený cyklus, jelikož nyní šlo o první oficiální akci a šampionát by se měl konat už za pár měsíců?

„Rozhodně se o tom bavíme. Na každé akci či soustředění si kratší dobu připomínáme, ale nemůžeme tomu dávat velkou váhu. Situace je taková, jaká je a my musíme o to více zamakat, aby se povedl dobrý výsledek také na šampionátu.“

Celkově odjelo z Chodova reprezentovat dokonce 11 hráček…

„Bohužel se zranila Páťa Suchanová, takže i když jsem byla nominovaná až den předem, tak bylo stále v nominacích 11 jmen. Jsme za takový počet opravdu rády a vážíme si toho. Je to skvělé nejen pro nás, ale celkově pro Chodov. Můžeme se vzájemně ještě více motivovat, což je super.“

Jak se ti zamlouvalo Finsko jako země? 

„Moc! Podívala jsem se do země, kde jsem nikdy před tím nebyla, a finská příroda je nádherná. Líbilo se mi vždy i na turnajích ve Švédsku. Všude v severských státech je čisto, krásně, bez odpadků válejících se po zemi. Lidi byli také moc milí, akorát mi moc nechutnalo jídlo. Finové připravovali zvláštní kombinace.“

V nedávném rozhovoru prozradil tvůj přítel Lukáš Kafka, že jste si fandili navzájem během nedávných EFT. Takže jsi bedlivě sledovala plzeňské počínání juniorů?

„Ano. Když byl čas, tak jsem se dívala. Naštěstí přenosy nebyly placené jako ty naše. Řekla bych, že kluci hráli také velmi dobře. Mají naštěstí celý dvouletý cyklus.“

Po návratu z reprezentace jste hned v úterý vítězně absolvovaly Pohár v Liberci, následně jste opět naskočily také do extraligového kolotoče. Pro tebe jde nyní o premiérovou sezonu mezi dospělými, jaká je nejvyšší ženská soutěž?

„Jsem vděčná za jakoukoliv možnost být s holkami na střídačce či hřišti. Svou roli v tom bohužel hrají i zranění ostatních, jinak bych zatím takovou pozici v týmu asi neměla. V Extralize se ale zatím stále rozkoukávám. Čeká mě ještě hodně práce.“

Jde liga vůbec porovnat s tou juniorskou?

„Extraliga je úplně jiný level. Vše je mnohem rychlejší, hlavně rozhodování. V juniorkách máte čas zamyslet se, rozhlédnout se po hřišti. V ženské kategorii musíte všechno stihnout před tím, než dostanete míček. Souboje jsou také tvrdší a celkově jsou zápasy daleko náročnější.“

Ty jsi známá tím, že svým herním stylem jsi často byla přirovnávaná k Martině Řepkové. Nejlépe se tedy cítíš při hře v útoku založené na běhu?

Určitě jo. Líbilo se mi, jak právě Řepa dokázala hrát, i když někteří říkali, že při tomto stylu akorát útočník zbytečně lítá po hřišti. Teď máme v juniorkách i ženách ale jiný herní styl a je pasivnější, takže už to není až tak o běhání.“

Je právě Řepa tvým vzorem?

„Vzor asi celkově nemám. Líbí se mi od každé hráčky něco.“

Od koho by sis co chtěla vzít?

„Třeba od Kiki Lechnerové způsob bránění. Dokáže dobře číst situace. Když jsem hrála v obraně, tak jsem je docela taky dokázala přečíst, ale neuměla jsem jim zabránit. Líbí se mi také útok - Kajda Suchá, Elí Chudá a Elí Trojánková. Holky se dokážou na hřišti vidět snad všude a moc jim spolu florbal sedí.“

A co tvé florbalové ambice do budoucna?

„Chtěla bych aktivně hrát Extraligu a hrát ji dobře na vysoké úrovni. Přála bych si, abych měla stabilní pozici a bavilo mě to. Teď mám za cíl juniorský šampionát, ale budu se muset hodně snažit a celkově více pracovat.“

Pro mnohé je asi neznámý původ tvé přezdívky. Jak vznikla „Easy“?

„Kamkoliv přijdu, tak se mě všichni ptají. Není to ale nic světoborného. Když jsem ještě byla ve Startu, kde jsem s florbalem začínala, tak jsem při tréninku o jednom cviku řekla: „Easy“. Zrovna jsme tohle slovíčko probírali na angličtině ve škole, nebylo mi ještě moc let. Ostatní ho už znali a začali se smát. A od té doby se mě tahle přezdívka drží.“

Teď už ale zpět k Extralize. Zatím máte impozantní sérii. Jak v nejvyšší soutěži, tak v Poháru, jste 100%. Co na to říkáš?

„Je to výborný start. Když ho porovnám například s juniorkami, kde se od nás kolikrát se slabšími soupeři očekávalo, že vyhrajeme, několikrát jsme dokázaly klopýtnout a prohrát. Teď jsme na vítězné vlně. Přijde mi také, že dokážeme střílet hodně branek a hrajeme dobře, není to moc utrápené. Nyní nás ale čekají dva těžké zápasy. Každopádně doufám, že je zvládneme.“

Ty máš v osobních extraligových statistikách jednu asistenci, naopak v Poháru už bodů pět (2+3) …

„V poslední době se mi moc střelecky nedaří. Doufám ale, že co nejdříve holkám pomůžu i brankou. Věřím tomu v každém zápase, ale musím být trpělivá.“

V posledním kole jste se utkaly s Jičínem (14:5), i podle trenéra Lukáše Procházky bylo po 10 minutách a čtyřech vstřelených brankách rozhodnuto. Jak se ti hodnotí tento duel?

„Mně se hrálo asi zatím nejlíp, i když s mým výkonem moje mamka spokojená nebyla. Přišlo mi, že jsme měly velkou chuť do střílení branek a až takhle moc jsem to od nás doposud asi nezažila.“

Byl rychlý nástup vaše předzápasová taktika? 

„Ani ne. Spíš jsme si říkaly, že nesmíme nechat hrát první jičínskou formaci, která je velmi produktivní. Holky jsou opravdu hodně kvalitní.“

Mimo jiné jste podpořily sbírku pro Janu Kováříčkovou ze Židenic. Nakonec jste vybraly 8800, čemuž tleskám. Kdo přišel s nápadem, že se zapojíte?

„Franta a Christi. A hned jsme všichni souhlasily. Jsme rády, že jsme pomohly dobré věci, obzvlášť když je to v rámci florbalového prostředí.“

A dostaly jste už nějakou zpětnou reakci přímo od Jany či ze strany brněnského klubu?

„Ano, Jana už nám osobně psala, že moc děkuje.“


Generální
partner

Partneři
klubu