S rokem 2022 je tu i nová rubrika na našem webu. Pojmenovali jsme ji Hvězdy budoucnosti a respondenty vybírali přímo trenéři jednotlivých kategorií.

Chodovská ženská složka se o svou budoucnost určitě bát nemusí. Omlazený tým žen si už druhý rok po sobě vede skvěle a v záloze navíc číhá celá smečka talentovaných hráček, které do Extraligy nakouknou v nejbližších letech. Jedním z jmen, o kterých určitě hodně uslyšíme, je Barbora Fáčková. Šestnáctiletá obránkyně ve svých týmech často nosí kapitánskou pásku a jednou by měla být oporou zadních řad ženského týmu. Aktuálně doléčuje zranění kolene a připravuje se na návrat do florbialových hal.

Jak to aktuálně vypadá s tvým zraněním?

Naštěstí se mi koleno hojí rychle, s porovnáním se zraněními mých spoluhráček jsem vyvázla hodně dobře. Neměla jsem tam nic přetrhaného, jen pohmožděné a potřebovalo to chvíli klid. Ale už se postupně zase vracím.

I bez tebe si oba týmy (dorostenky a juniorky) vedou skvěle. Jaké to je sledovat jejich výkony jen z lavičky?

Je tomu tak! Oba týmy si vedou výborně. Asi jim tam moc nechybím (smích). Je to těžký, nemoci holkám nijak pomoct, ale jsem ráda, že i tak můžu být alespoň na lavičce a prožívat to celé s nimi.

Očima trenéra Lukáše Netrefy

Barča je jedna z našich TOP obránkyň napříč dorosteneckou a juniorskou kategorií. Je velmi pracovitý člověk, který řadí sport do vysokých pater svého žebříčku, zodpovědná holka i hráčka, která týmu vždy pomůže jak na hřišti, tak mimo něj. Barča mimo svou hráčskou kariéru také v klubu trénuje naše nejmladší naděje, za což zaslouží pochvalu a spolu se svými kolegy trenéry velký respekt.

Ročníky 2005 a 2006 jsou na Chodově extrémně silné a zároveň se jedná o skvělou partu nebo se pletu?

Vůbec se nepleteš. Do této sezóny nám přišlo pár nových hráček, ale zároveň jsme už měly takový ten pevný základ. Myslím si, že jsme si všechny hrozně sedly. Vytvořily jsme si skvělé zázemí a s tím přicházejí i výborné výsledky!

Motivuje vás tenhle skvělý kolektiv o to víc?

Rozhodně! Vždycky se lépe hraje, když kolem sebe máš skvělou partu lidí, která drží při sobě, chce se zlepšovat a společně něčeho dosáhnout. Myslím si, že mít skvělý kolektiv a sednout si i lidsky je opravdu důležité.

Vraťme se trochu zpět. Jak složitý byl půlrok bez florbalu?

Byla to šíleně dlouhá doba, takhle dlouho jsem bez všech tréninků a zápasů nikdy předtím nebyla. Všechno mi to hrozně chybělo. Musela jsem trénovat sama, tak jako všichni a bylo jen na mě, jak se budu snažit. O to víc jsem ráda, že se všechno zase rozběhlo.

Nenapadlo tě někdy pověsit hokejku na hřebík?

Musím říct, že tahle otázka mě osobně nikdy netrápila. Vždycky jsem měla jasno, že chci v tomto sportu pokračovat. A přeci jenom mám dost času před sebou, teprve v tomto věku se začíná hrát o nějaké větší výsledky.

Ve svém mladém věku máš za sebou zkušenost ze zahraničí. Je to cesta, jakou by ses chtěla vydat?

Jednou třeba ano, nemůžu říct, že by mě to nelákalo, ale to je přede mnou ještě pěkný kus cesty. Jsem za tu zkušenost hrozně vděčná, celému tomu týmu a samozřejmě i mé rodině, že mě v tom podpořila. Těší mě, že jsme i nadále v kontaktu a taky, že mohlo pět holek z jejich týmu přijet sem a zahrát si za nás letošní Prague Games.

Jaké jsou tvé nejbližší florbalové cíle krom návratu na hřiště.

Tak návrat na hřiště už je naštěstí v procesu. Určitě bych si chtěla udržet místo v juniorkách a do budoucí sezóny bych byla ráda za nějaký ten trénink s ženským áčkem. Mimoklubově jsem teďka měla jet na kemp výběrů dorostenek, ale bohužel kvůli zatím nedoléčenému zranění jsem nemohla odjet, tak budu doufat, že to vyjde příště!


Generální
partner

Partneři
klubu