Na Chodově působí od roku 2013 a postupně se prokousla až k prvním startům v Extralize žen. Lucie Bohumínská nosí v juniorkách kapitánskou pásku a je dalším důkazem, že poctivou prací se lze dostat skrz mládežnickou strukturu až do elitního týmu. Právě proto je další respondentkou cyklu rozhovorů s názvem Hvězdy budoucnosti.


KRÁTKODOBÝ PŘESUN DO STARTU MI POMOHL, ŘÍKÁ ONDŘEJ ŠTEFEK


SESTRY LÍSKOVCOVY: FLORBAL SE DOMA ŘEŠÍ DENNĚ!


VOTAVA: BEACH MĚ KOMPLEXNĚ PŘIPRAVIL!


JEDNOU BYCH CHTĚLA HRÁT V ZAHRANIČÍ, ŘÍKÁ FÁČKOVÁ


V dnešní bláznivé době musíme začít otázkou na zdraví. Jak seš na tom aktuálně?

Zdravotně to nikdy nemůže být úplně 100% i v této době procházím různými menšími zraněními, ale nic co by se nedalo zvládnout. Věřím, že všechno dobře dopadne a pomocí našeho fyzioterapeuta a kondičního trenéra budu společně s celým týmem dobře připravena na play-of!

Sezona zatím běží víceméně normálně a pro tebe je asi hodně pozitivní. Je to tak?

Ano, za dosavadní průběh sezony jsem opravdu vděčná, ještě na začátku přitom nebylo vůbec jasné, jak to bude s počtem hráček a ostatními problémy.

S juniorkami zatím válíte a naprosto deklasujete zbytek soutěže. Co se skrývá za vaším úspěchem?

Za úspěchem se skrývá píle a cílevědomost každé hráčky našeho kádru. Všechny máme jeden společný cíl, kterého chceme všechny společně dosáhnout.

Cítíš, že letos máte tým na titul?

Věřím, že ano! Společný cíl máme jasný a vím, že každá pro to uděláme na hřišti i mimo něj všechno.

Očima trenéra Ondřeje Neumana

„Lucka je hráčka, kterou symbolizují termíny jako vytrvalost, spolehlivost, trpělivost nebo poctivost. Lucka se za mnoho let od elévek vypracovala do pozice jedné z nejdůležitějších hráček perspektivního ročníku 2004. Covidové období pro ní ani její kategorii nebylo vůbec jednoduché, ale právě díky jejím zmíněným vlastnostem se speciálně ona dokázala i po tomto období vrátit a navázat skvělou fyzickou připraveností, díky níž už dnes patří k dominantním hráčkám své kategorie a poprávu zažila a zažívá i premiérové zapojení do Extraligy žen. Věřím, že se bude rozvíjet i nadále a že jí v budoucnu uvidíme jako jednu ze stálic v chodovském „A“ týmu žen."

Mimochodem v juniorkách nosíš kapitánskou pásku. Jak vůbec probíhala volba a co to pro tebe znamená?

Volba byla víceméně na trenérech, kteří mi dali důvěru i po dohodě s dalšími hráčkami kádru. Znamená to pro mě strašně moc, i přes veškerou zodpovědnost a povinnosti, které tato funkce má. Jsem vděčná, že mohu vést tým takových holek, jako máme v juniorkách.

Pomaličku začínáš sbírat minuty i v ženském áčku. Jak se cítíš v jednom z nejlepších týmů v Česku?

Skvěle! Je to parta skvělých holek a já jsem vděčná, že mohu být součástí.

Tvoje rodina je s Chodovem hodně propojená. Tvůj táta David byl dlouho generálním manažerem klubu. Vnímala si to nějak a ovlivňovalo to tvoji kariéru?

Tuto skutečnost nešlo a doteď nelze nevnímat. Do jisté míry mě to samozřejmě ovlivnilo a i mnoho naučilo.

K největším chodovským talentům patřil i tvůj bratr Kuba. Co vůbec aktuálně dělá a sleduje tvoji kariéru?

Brácha je cílevědomý, nyní studuje vysokou školu a věřím, že to dotáhne tak daleko, jak si přeje! Moji kariéru sleduje tzv. z první ruky, vždy když něco potřebuju, tak mi poradí. Jsem vděčná, že společně s naší mamkou mám doma takovou podporu!

Jsi kapitánkou juniorek, pomalu se prosazuješ do áčka. Jaké jsou tvé další cíle a sny do kariéry?

Cílů a snů mám jako každý sportovec nespočet. Ráda bych jednou vyhrála Superfinále, zahrála si na mezinárodní úrovni či dokonce v zahraničí. Sny i cíle jsou vysoké a daleké, ale věřím, že ne nemožné. Mám před sebou ještě spoustu práce, ale věřím, že jednou to přijde. 


Generální
partner

Partneři
klubu