Florbalová sezona 2020/21 klepe na dveře. Elitní týmy mužů a žen do ní o víkendu vyběhnou v nových dresech. I když... Na hrudi ponesou naši hráči a hráčky logo nového partnera Peugeot, francouzská automobilka zaservisovala klub čtyřmi vozy. Děkujeme, je nám velkou ctí! Jinak design, jemuž už skoro deset let vévodí charakteristický modrý či bílý pruh táhnoucí se prostředkem dresu od krku dolů, zůstává neměnný. Zajímá vás, jak tento pro Chodov typický symbol vznikal? Kdo stál u jeho zrodu? A jak vypadaly další odvážné návrhy? Pojďme po stopách neuvěřitelného příběhu.

Psal se rok 2011. Na Chodov tehdy v průběhu sezony s velkou pompou zamířil po takřka devíti letech v zahraniční legendární útočník Radim Cepek. A s rekordmanem v počtu reprezentačních startů přišla na Jižní Město prostřednictvím švýcarského zástupce Sportagon, kde Cepek držel podíl, i finská florbalová značka Fat Pipe. A rázem vznikla poptávka po novém designu dresů. Role jednoho z kreativců se zhostil i tehdejší třetí brankář Chodova Luděk Pasecký, který před pár týdny první a ručně kreslené návrhy dresů objevil.

"U našich doma, v Nové Vsi pod Pleší, se chystá menší rekonstrukce. Takže když jsem dorazil na návštěvu z Ostravy, čekala mě krabice věcí na přebrání, ve které jsem na ně narazil," popsal okolnosti nálezu Pasecký, který v současné době pracuje pro ostravské FBC.

Jak ti bylo, když na tebe vyskočila dávná chodovská minulost?
"Moje asi nejsilnější vzpomínka na tu dobu jsou srazy s tebou a Martinem Flouskem v KFC po tréninku a hromada vyhraných twisterů v patování na hostivařské driving range – podle mě není možné, abys mi ještě nějaký nedlužil." (smích)

To už jsem raději vytěsnil. Ale vážně, jak ses cítil, zavzpomínal si na své roky na Jižním Městě?
"Už se nějaký ten pátek živím grafikou, takže bylo fajn si připomenout začátky, kdy jsme do šablony dresu udělané v malování kreslili návrhy pastelkou. Bylo to začátkem roku 2011, tehdy se ladila nové spolupráce s Fat Pipem a nám dvěma někdo nadhodil, jestli nechceme navrhnout nový dres."

Zadal to Radim Cepek...
"Přesně, Radim zastupoval Fat Pipe a rozhodl se trochu vytěžit náš kreativní potenciál. Kreslil jsem mu i dres pro FBC Ostrava, už ani nevím, jak se dohodli. Ale florbalový vítr mě nakonec zavál do Ostravy, takže design dresu FBC mi nakonec neutekl, i když na mě musel pár let počkat."

Návrh s pruhem myslím vzešel z tvé hlavy, mám pravdu?
"Když koukám do náčrtů, mám ho tam na hrudi v černé variantě s poznámkou, že černý ne. A ty ho tam máš na zádech v bílé. Plus se tam už objevuje i obrys znaku Chodova jako výrazného prvku dresu, ve kterém nakonec skončilo číslo na zádech."

Co tě inspirovalo?
"Moje sestra byla tou dobou na Novém Zélandu a bydlela v Aucklandu jen pár metrů od slavného ragbyového stánku Eden Park. Ten rok na podzim se tam odehrávalo mistrovství světa. Celý rok předtím jsme se tak často bavili o ragby a výrazné pruhy na hrudi byly v té době doménou mnoha dresů různých reprezentací. A protože ve florbale nic takového nebylo, šlo o dostatečně inovativní prvek, aby byl dres jedinečný, a zároveň o maximálně jednoduchý design, aby takto dres vydržel i s drobnými korekcemi po mnoho let."

Na podkresu spodní části dresu je i obrys dominanty Prahy 11, Chodovské tvrze.
"Ano, je to fajn nápad, který ale nejde za námi."

Když jsem si listoval pokreslenými papíry, musel jsem se až smát. Některé návrhy jsou hodně ustřelené, že?
"Přesně tak. (smích) Určitě jsme tam měli model „Helsinborg“ se spoustou svislých pruhů, a pak pokud se nepletu tak „Dalen“, který měl odlišnou pravou a levou polovinou dresu. No a pak spoustu divočejších návrhů, které mi z dnešního pohledu zapadají spíš do kategorie Woodstock, nebo táborové batikované tričko."

Když vidíš, že tvůj návrh přetrval do současnosti, hřeje tě to?
"Jsem moc rád, že to funguje. Ale moc si to neuvědomuju, už jsem si na dres tak zvykl, že i pro mě jde o samozřejmost a nevnímám, kde vznikla. Jsem rád, že pruh fungoval i na růžové Pink Bubble variantě dresů."

Myslím si, že to stále funguje skvěle. Jak říkáš, pruh se stal symbolem a na první pohled jasně identifikovatelným znakem Chodova.
"Je to tak, dokonce jsem postupem času narazil na několik regionálních týmů či turnajových partiček, které se chodovským dresem „inspirovali“. Trochu mi to pak připomnělo hlášku z filmu „Ďábel nosí Pradu“, kdy jsem ten tým potkal a nikdo z nich netušil, že mají na sobě něco, co vymysleli dva požírači legendárního Fulleru v KFC někdy večer po tréninku."

Takže se nám podařil pastelkami vytvořit celkem majstrštyk, souhlasíš?
"Jasně. Ale z dnešního pohledu už si dokážu představit, jak z toho vymáčknout mnohem víc, zejména co se týká merche a další doprovodné grafiky. Na druhou stranu možná i tím, že se s pruhem tak moc netlačí na pilu, tak jím lidé nejsou přesycení a bude mít o to delší životnost. Příští rok bude pruh slavit 10 let, což je fajn. Ale jestli bude fungovat i za 20 let, až i na mé holé hlavě budou šediny, budu teprve spokojený.“

Pojďme k tobě osobně. Jak se ti vede v Ostravě?
"Ostrava mě strašně moc překvapila. Přišel jsem do ní po uzavření těžkého průmyslu a investicích do zeleně a rekultivace. Takže jí znám jako zelené a pohodlné město plné skvělých bister, kde je úplně všechno dostupné jako v Praze, jen asi o hodinu blíž. No a Beskydy za rohem jsou pecka."

A tvoje agenda pro FBC?
"Do FBC jsem přišel jako trenér brankářů a marketingový pracovník. Teď mám jako trenér mnohem vyšší zápřah a po čtyřech letech práce budování nové tváře klubu už se na té pozici cítím lehce vyčerpaně, takže za sebe aktuálně řeším náhradu. Ale rád bych klubu dál pomáhal s většími a koncepčními věcmi, které, stejně jako „chodovský pruh“ musí být udělané tak, ať přetrvají hodně let."

Ale stále předpokládám, máš i civilní povolání.
"Pořád mě baví učit se něco nového. V Praze jsem vedl marketingové oddělení jedné větší firmy, ale tak mě štvali grafici, že jsem si jednou stáhnul jejich programy a naučil se to dělat sám. Chytlo mě to tak, že jsem změnil obor a živím se grafikou. V Ostravě pracuju v jedné větší produkční agentuře a mám na starost kompletní grafické výstupy. Ale příběh se opakuje – delší dobu jsem byl rozladěný ze spolupráce s kodéry webů, takže jsem to nevydržel, opět sednul k počítači a naučil se programovat."

To je asi zlatý důl, ne?
"Na webech mám frontu zakázek tak na dva roky dopředu, takže tam mě to asi bude chvilku držet, než se zase naučím něco nového."


Generální
partner

Partneři
klubu