V pátek v kulisách českolipské sportovní haly poprvé v kariéře slavil svou branku v Superlize. Čekal na ni rok, proběhla pod dohledem jeho tatínka, velkého fanouška florbalu na Chodově. Krásný zážitek! A dva dny později ale Jakub Dufek kousal hořkou pilulku v podobě domácí porážky 7:8 v prodloužení s Black Angels, která uťala sérii čtyř vítězných duelů mužského A-týmu v řadě. Oba zápasy jsme s 18letým útočníkem probrali v obsáhlém rozhovoru.

Než přejdeme na veselejší věci, tvůj premiérový superligový gól, pojďme se pobavit o neděli. Konečný bod za prohru v prodloužení s Black Angels je málo, souhlas?

„Souhlasím, chtěli jsme získat všechny tři body, bohužel máme jenom jeden. Mohli jsme odcházet i s prázdnou, jestli si pamatuji dobře, tak Blaci dali v posledních vteřinách tyčku.“

V tak výjimečném zápase, ve kterém si klub připomínal výročí 30 let od svého vzniku, to musí mrzet…

„Výhra by tomu slušela, myslím si, že všechno kolem těch oslav bylo moc hezké a věnovalo se tomu dost času. Pokazil to jenom náš nedělní výsledek.“

Co se dělo po utkání v kabině?

„Prohráli jsme, takže to nebylo nic veselého. Všechny to štvalo, trenéry hlavně, jakým způsobem k tomu došlo.

Cítili jste, že jste zklamali více než 300 fanoušků, kteří do haly dorazili?

„Určitě jsme to cítili, po dlouhé době dorazilo dost lidí. Pro mě osobně to bylo i speciální tím, že tam byly děti z přípravky, které jsem trénoval, tak mě mrzelo, že neviděly výhru.“

Už jsi to zmínil, kulisa byla parádní, že?

„Přesně tak, byla výborná, moc jsem si to užil. Doufám, že to tak bude i dále.“

V zápase jsme vedli 3:0, pak dvakrát o dvě branky, ale nestačilo to, proč?

„Poslední zápasy máme hodně dobré vstupy do zápasu, což jsme ukázali i v České Lípě. Druhá třetina nám ale vůbec nesedla, řekli jsme si v šatně, že minulý zápas první třetinu také prohrávali a druhou třetinu vyhráli 5:0. Ale stejně se nám stalo to stejné…“

Soupeř šel snad více než desetkrát sám na branku, co nefungovalo?

„Měli jsme mít třetího hráče výše v útočném pásmu, abychom lépe zamezovali brejkům. Bohužel se stalo, že se nám třeba srazili dva hráči v malém brankovišti. A hráči, jako třeba Hanák nebo Boček, umí hrát 1 na 1 a ukázali to v tom zápase.“

Jakub Boček, autor hattricku, odehrál výborný duel…

„Je to střelec, ví moc dobře, kde má stát, aby dostal nahrávku. Dokáže dát gól snad úplně ze všeho.“

Tvůj osobní výkon jsi viděl jak?

„Myslím si, že jsem odehrál dobrý zápas. Pamatuji si jeden fatál, který jsem tam udělal, ale naštěstí mě zachránil Karel Hodík. Jinak jsem velmi spokojený se svým výkonem.“

A součinnost celé lajny?

„Odehráli jsme dobrý zápas, nedostali jsme žádný gól, ale bohužel ani žádný nedali. Měli jsme tam dobré šance a je škoda, že jsme něco neproměnili, hodně by náš gólový příspěvek pomohl.“

Je konečná porážka 7:8 v prodloužení o to větší škoda, že skončila naše sérii čtyř výher v řadě?

„Určitě ano, ale věřím, že dalším zápasem najedeme na novou sérii.“

Teď slíbené radostné věci… Proti České Lípě v pátek jsi poprvé v Superlize skóroval, gratuluju! Jak se to seběhlo?

„Měli jsme standardku z rohu, ze které máme nějaké varianty. Ondra Vošta to zahrál nahoru na Davida Horkého a ten to přenesl na mě. Já už si to jenom zatáhl a vymetl pravý roh branky.“

Podle záběrů na TVcomu se dostavila solidní euforie…

„Měl jsem obrovskou radost, myslím, že to na mě bylo dost vidět (smích).“

A co úleva, byla taky přítomná? Na první zásah jsi čekal hodně dlouho…

„Trvalo mi to přesně rok (smích). Takže se mi hodně ulevilo, že mi to tam konečně spadlo.“

Ta střela byla nádherná, přijde mi, že ses v tom obecně hodně zlepšil, věnuješ se tomu víc na tréninku?

„Střelba tahem bylo vždycky moje nejlepší zakončení, ale samozřejmě se to posledním rokem u mužů zlepšilo. Všechno musím dělat rychleji a precizněji.“

Co ti psal tatínek, tvůj obrovský fanda?

„Tatínek byl dokonce i v České Lípě v hale, protože jsme věděli, že budu hrát, tak se jel podívat a měl možná ještě větší radost než já.“

Nějaké další zajímavé gratulace jsi dostal?

„Ještě to oslavovali kluci ze třídy ve třídní skupině. Slíbili, že přijdou udělat kotel až budu hrát příští zápas v Praze, tak uvidíme.“

Michal Podhráský, který drží klubovou kasu, se po zápase asi musel tetelit blahem, že? Ty jsi musel zaplatit za první gól, Adam Balatka rovněž, Petr Majer hattrick, Dan Eremiáš desátý gól…

„Měl obrovskou radost, určitě. Ostatně jako vždycky, když se tohle povede a musí se platit.“

Pověz mi ještě, jak se z vedení 7:0 stane takové drama? V 57. minutě Lípa snížila na 7:9…

„Bylo to tam hodně rozházené. Měli jsme dost přesilovek, ale nedokázali jsme je proměnit a dostali jsme je i tím na nějakou vlnu. Škoda, že jsme ten zápas nemohli udržet celý v klidu.“

Trenéři vás za tu druhou půlku navzdory výhře 12:7 asi úplně nepochválili, co?

„Úplně ne, ale naštěstí jsme ten zápas dotáhli."

Štěpán Slaný nám nastřílel tři branky. Jeho emoce a oddanost florbalu, tomu českolipskému zejména, je inspirativní, souhlas?

„Určitě ano, je to legenda. Sice už toho moc nenaběhá, ale když dostane čas na zakončení, tak to trefí."

Ještě na závěr k tobě osobně... V kabině prvního týmu už jsi jako doma, na všechno sis zvykl?

„Troufám si říct, že ano, přece jenom už jsem tam druhým rokem.“

Na čem konkrétně teď pracuješ?

„Pořád se snažím pracovat na síle a kondici. Hodně se to zlepšilo od mojí první letní přípravy, ale ještě to mám kam posunout.“

Trenéři jsou s tebou v intenzivní komunikaci?

„Ano, trenéři po mně chtějí, abych střílel i jinak než tahem a měl i jiná nebezpečná zakončení.“

A tvoje osobní florbalové cíle?

„Teď je mým hlavním florbalovym cílem, abych měl svoje pevné místo v sestavě mužů."


Generální
partner

Partneři
klubu