BLOG MARTINA PRAŽANA | 249 utkání, dva mistrovské tituly, jedno vítězství v Poháru. Martin Pražan je jednou z nejvýraznějších postav chodovské historie, proto by byla škoda, kdyby přestupem do Usteru jeho svazek s naším klubem definitivně skončil. Proto společně s reprezentačním obráncem píšeme z jeho prvního zahraničního působení měsíční zápisník. Vítejte u třetího dílu. Bohužel, na delší čas posledního.

Tak už se nehraje ani ve Švýcarsku, NLA se zastavila v pátek 23. října. Nejsem expert, ale co se bavím s místními kluky, tak tady pandemie kopíruje vývoj v Česku se zpožděním pár týdnů. Ani já jsem nebyl ušetřen… COVID si mě odchytil také, už týden jsem doma, nemám chuť ani čich. Naštěstí žádná horečka mě nepostihla, jen mám o trochu zhoršené dýchání, nic hrozného. Spíš se obávám, jak na tom budou plíce, až se proběhnu. Kluci z Chodova říkali, že to bude po určitou dobu nic moc. Z týmu jsem v tom sám. Štěstí je, že nákaza přišla v období, kdy máme „neplánované“ klubové volno.

Možná si řeknete, že jsme v Usteru přerušení soutěže uvítali. Z prvních pěti kol jsme vyhráli jen jednou. Jsme třetí od konce, horší jsou jen Thun a Sarnen, kteří mají na svém kontě čistou nulu. Máme čtvrtou nejhorší obranu a třetí nejhorší útok, naše umístění je zasloužené. Čekal jsem víc, tak jako všichni v týmu.

Nechci se vymlouvat, ale všechno mohlo být trochu jinak. Pod deku nás dostal už první zápas v Malans. Byli favorit, v kádru mají TOP hráče Kevina Berryho a Tima Braillarda, obou jsou v národním týmu. Po dvou třetinách jsme ale vedli 3:2, stejně to bylo i pět minut před koncem. Všechno šlapalo, než nás sudí poslal nesmyslně do oslabení. Alligators dali gól, pak přidali další tři, trefili se Berry a Braillard. Kdo jiný. Po utkání mi psal zraněný Lukáš Veltšmíd, že to byl od pánů v pruhovaném slušný zářez. Nerad se k sudím vyjadřuju, ale bylo to tak.

A už jsme se vezli, doma s Könizem jsme dostali 1:7, venku od Langnau 3:5.

Asi byste čekali, že byl oheň na střeše. Že trenér křičel, sportovní manažer dělal pohovory se stávajícími hráči, snažil se přivést posily. Prostě že bylo dusno. No, nic z toho se nestalo. Prostě bojujeme o play off, s tím jsme smíření, loňské deváté místo tomu napovídá. Pro mě je to složité, znáte mě, s Chodovem jsme měli posledních pět let jen jeden cíl. Titul.

Uster ale chce zapracovat mladé hráče, tomu se vše podřizuje. Jsou trpěliví, však ono to nějak dopadne. Žádná čistka neproběhla a ani k ní nedojde. Dá se říct, že žádný přehnaný tlak na zlepšení na nás vyvíjen není. Ani na mě, a to jsem za první tři duely nebodoval. Už jsem byl nervózní, hodně, nebudu to zastírat. Že vás klub přivedl s nějakým záměrem, za nějakých podmínek, si uvědomujete, aniž by vám to musel někdo zdůrazňovat.

Naštěstí přišel zápas s Churem, který byl v té době na velké vlně. Trenér mě posunul z druhé obrany na centra a já dal hned dva góly a na jeden přihrál. Pecka, vyhráli jsme 9:3, v tom utkání vyšlo úplně všechno. Soupeř nás přestřílel, ale náš brankář chytal neskutečně. A my jsme využili každou šanci. Možná jste viděli mojí přihrávku přímo z buly, kterou jsem se pochlubil na Instagramu. To mě hodně nakoplo, pro celý tým to byl impuls. Dokázali jsme si, že nemusíme být jen bití.

Ale nechci tu mluvit jen o florbale. S prací je to složitější, klub to měl i kvůli pandemii se sháněním náročnější, k dispozici se nabízela ne moc lukrativní pozice někde na kase. Pak přišla možnost od Patrika Dóži, který se nabídl, že mi pomůže. Společně s klubem jsme došli ke shodě a tak teď makáme s Paddym spolu. Marketingovka Dóža a Pražan k vašim službám! Servisujeme třeba prodejce borůvek a další klienty. Baví mě to, to stejné jsem dělal poslední rok v Česku. A tak pravidelně jezdím za Paddym do kanceláře v Curychu a snažím se být prospěšný. A taky si dáváme kávu, na to nás užije.

Jsem strašně rád, že se za mnou definitivně přestěhovala i přítelkyně Terka. Co vám budu povídat, žhavit lásku přes Skype není úplně optimální. Nejdřív jsme se ale museli držet odděleně, prvních pár dnů jsme žili v jiných místnostech. Po příjezdu do Švýcarska totiž musíte dodržet povinnou 10 denní karanténu. Ale pak nám stejně oběma přišly příznaky, tak už to nemělo cenu držet se od sebe.

Když mám čas, podívám se na výsledky Chodova. Ale jen na Livesportu, žádný přenos jsem neviděl, nemám tolik času. Výsledky nejsou optimální, to je jasné, ale musím říci, že mě to tolik nepřekvapuje. Myslím si, že Chodov potřebuje nějaký výrazný impuls, aby se znovu nakopl a vrátil na pozice, kam patří. Potřebuje lepší vedení, nebát se mentální stránky tréninku, lépe komunikovat. V lednu před mým odchodem jsem o tom s trenéry hodně debatoval. Tak uvidíme.

S Paddym jsme se potkali i na hřišti, v posledním zápase před lockdownem. Těšili jsme se, hráli jsme doma, měli jsme sérii výher. Ano, nepletete se, jen tu jednu proti Churu, další jsem vám nezatajil. Stejně na tom byl i Rychenberg, taky prožívali mizerný vstup do sezony. Přišlo hodně diváků a my dostali výprask 3:8. Zase jsem hrál v útoku, ale moje kouzlo pominulo. Jejich trenér vytvořil silnou lajnu s Paddym, bratry Conrady, kteří oba hrají v reprezentaci, a Jami Manninenem. Nakonec nám dali šest gólů z osmi, byli jsme jak na kolotoči.

Manninen je vůbec neuvěřitelný hráč, asi ho znáte, dlouholetý reprezentant, který má ve sbírce i zlatou medaili z Rigy. Je špička, každé střídání byl nebezpečný, je to střelec. V loňské sezoně, kdy hrál za Happee, nastřílel za 26 utkání 32 branek a přidal 20 asistencí. V kanadě skončil šestý, klobouk dolů, i proto za něj Rychenberg vysázel nejspíš slušný balík. A rentuje se jim, moc toho nenamluví, ale je vidět, jak moc chce uspět, za pět utkání skóroval osmkrát. Asistenci má jedinou, prostě typický snajpr.

Jak jsem zmínil na začátku, teď se nehraje, máme týden pauzu i od tréninků. Jsem rád, že můžu chodit cvičit individuálně, trenér mi věří, ví, že nejsem žádný osí*ač. Důvěra je důležitá, nezklamu ho, to není můj styl. Takže chodím do fitka a snažím se dělat, že se kolem nic neděje. Je to strašně těžké, hlavně psychicky. Ale to vám asi nemusím vyprávět, každý to znáte. Kdy se liga zase rozběhne? To netuším, plán vedení NLA zní začít někdy v průběhu prosince, ale bude záležet, jak se situace vyvine.

Teď se na nějaký čas odmlčím. Budu pracovat, strávím nějaký čas s Terkou. A až se zase začne hrát, zkusím být připravený. Držte se, hodně zdraví.

Praži


Generální
partner

Partneři
klubu