Stříbro chodovských juniorů je nejlepším výsledkem v této kategorii za 30 let existence klubu. GRATULUJEME! DĚKUJEME! Finálovou sérii s Tatranem, která ve středu skončila před čtyřmi stovkami diváků porážkou 4:7 v rozhodujícím pátém duelu, jsme probrali s klíčovou postavou modrobílého týmu, útočníkem Jakubem Dufkem.

Sezona je u konce, končíš ji se stříbrem na krku po dechberoucí sérii s Tatranem. Jak ti je?

„Pořád jsem lehce smutný z toho, že to nebylo zlato. Myslím si, že jsme na to měli, ale rozhodly už jen maličkosti. A v těch byl Tatran o malinko lepší.“

V této kategorii jde o nejlepší výsledek za 30 let historie chodovského klubu…

„Neskutečně moc jsem pyšný! Ukázali jsme velkou sílu jako TÝM a díky tomu jsme došli tak daleko. Každý udělal pro úspěch maximum, na hřišti i mimo něj.“

Já viděl tvé výkony na hřišti a musím smeknout, hattrick ve čtvrtém střetnutí, celkem šest branek ve finále, spokojenost?

„V podstatě celé play off se mi dařilo a cítil jsem se dobře. A od semifinále mi to tam začalo hodně padat, asi jsem nikdy nehrál v takové formě, jako v letošním play off. Takže jsem se svými výkony ve finále hodně spokojený.“

Jedno otázka lehce mimo, brýle se na tvém obličeji ocitly jak?

„Nějak na přelomu ledna a února jsem s nimi začal hrát, ale už jsem o nich nějakou dobu přemýšlel.“

Proč?

„Hlavním důvodem je samozřejmě ochrana očí před míčkem nebo hokejkou. Druhým pak, že trénuji elévy/elévky a chceme po nich, aby ty brýle nosili. A já se snažím být i nějakým jejich vzorem.“

Bereš zisk stříbra třeba také jako určitou rehabilitaci za nepovedou sezonu s mužským týmem?

„Očekávání před sezonou byla vyšší, bohužel jsme neměli ideální základní část, kde jsme ztráceli zbytečně body v některých zápasech. Mužské play off už jsem tedy sledoval jenom za monitorem, ale herní projev byl mnohem lepší. Je na čem stavět.“

V juniorském semifinále jste vyřídili Vítkovice 3:0, to se nečekalo, že?

„Hodně lidí to dost překvapilo, protože Vítkovice celkem jednoznačně ovládly základní část. My jsme věděli, do čeho jdeme, že nás budou chtít hodně presovat. Díky tomu jsme mohli chodit do protiútoků a ty se nám dařilo proměňovat. Byli jsme na tuhle sérii výborně připraveni, když jsme vezli z Ostravy 2:0, věřil jsem, že doma už to dotáhneme.“

Když zmiňuješ víru… Věřili jste, že to půjde s Tatranem i za nepříznivého stavu 0:2 na utkání a jen se dvěma vstřelenými góly na kontě?

„Věřili jsme pořád. My jsme hráli dobře, jediným problémem byl malý počet vstřelených gólů, protože Jurco hodně těch střel viděl. Nedělali jsme mu to těžký.“

Co vám trenéři říkali před zápasem číslo tři?

„Pokyny byly stejné jako při minulých zápasech, fungovalo nám to, nebyl důvod to měnit. Jediná změna byla, že jsme už při založení měli jednoho hráče před bránou u Jurca, protože to nám tam nejvíce chybělo v předešlých zápasech.“

Ukázali jste velký morál, čtvrtý zápas byl 1:3 v půlce, dostali jste ho do prodloužení. Rozhodla kuriózní branka Lukáše Kafky na 5:4 v 69. minutě. Jak jsi tento moment viděl?

„Já jsem vlastně tu situaci přímo v zápase neviděl, jenom míček v brance. A následně byla obrovská radost. Viděl jsem ji až z videa.“

A co o tom tedy soudíš?

„Jurco si vyjel, náš hráč přepadl přes něj. Míček zůstal ve hře a Kafkič to zametl. Podle mě to bylo posouzené správně, protože tam od nás faul žádný nebyl. Ale souhlasím, hodně sporná branka.“

Duel číslo pět skončil ve střešovické Stodole 4:7, šlo v něm něco udělat jinak, lépe?

„Měli jsme celkem dobrý vstup, vstřelili jsme první gól. Ale po něm jsme hned tři střídání po sobě inkasovali, to si myslím, že nás na zbytek první třetiny hodně položilo. Měli jsme v dalších částech zápasu dost šancí a asi čtyři tyčky, tam už bohužel chybělo jenom štěstí a trochu jiný odraz… A mohlo to být jinak.“

Hrát před 409 fanoušky vám ruce nesvázalo?

„Měli jsme tam spousty rodičů, kamarádů a dalších. Hnali nás dopředu celé play off, za to jim patří velké díky. Byli naprosto skvělí. Většina z nás před tolika lidmi nehrála nikdy a moc jsme si to užili.“

Na celou finálovou sérii zavítalo celkem 1447 fanoušků, to je neuvěřitelné číslo…

„Souhlasím, na každém zápase byla fantastická atmosféra. V podstatě jsme se neslyšeli.“

David Podhráský mi říkal, že jste společně se stříbrnými juniorkami a zlatými dorostenkami vzedmuli novou vlnu sloganu „WE ARE CHODOV“, tvůj pohled? 

„Vždycky, pokud tedy byla možnost a například holky hrály před námi, tak jsme se ve skupině domluvili a šli je podpořit. Jsem za to moc rád, jak to fungovalo. Prostě We Are Chodov!“

Zúročili jste v play off s kolegy Kafkou a Horkým zkušenosti nasbírané v áčku?

„Určitě ano. Myslím, že i na našich výkonech to bylo dost vidět a ukázali jsme, proč jsme poslední dva roky trénovali s áčkem a dostali šanci v nějakých zápasech.“

Měl jsi radost, že jste dostáli statusu opor, což není vždy jednoduché?

„Radost jsem měl, ale už od začátku sezony jsem věděl, že tento status pravděpodobně budu u juniorů mít, přece jenom jsem tam byl nejstarší.“

Na druhé straně hráli prim superfinalisté Piskáček a Eliáš, těm finále také vyšlo, souhlas?

„Zejména první jmenovaný byl hodně cítit a byl jejich klíčovým hráčem.“

Celou sérii rámovaly i výkony obou gólmanů, chytali výborně.

„Oba ukázali, proč byli na MS v Brně. Každý svůj tým podržel a v každém zápase ukázali fantastické zákroky.“

Jurca už jsi lehce nakousnul… Bylo to v kabině velké téma, jak se mu dostat na kobylku?

„Je to skvělý brankář, za mě po Piskáčkovi to byl jejich druhý nejlepší hráč. Dokud jsme neměli někoho před ním, tak většinu střel chytil. Ale jak už jsem řekl, od třetího zápasu tam pořad někdo byl a fungovalo to.“

Ty osobně jsi za ním rozvlnil síťku šestkrát, tvůj recept?

„Snažil jsem se mu střílet hlavně na zadní tyčku, to mi fungovalo.“

Mrzelo Karla Hodíka hodně, že Jurcovi "nevrátil" MS, kde jím byl přechytán?

„Ani jsem se o tom s ním nebavil, takže nevím. Ale v sérii byli naprosto vyrovnaní podle mě.“

Co tě čeká teď?

„Momentálně nějaké volno, start letní přípravy. Udělat maturitu a potom se porvu o místo v áčku.“


Generální
partner

Partneři
klubu