Zlomená ruka Michala Rebra, která brankářskou jedničku Chodova vyřadí ze hry minimálně na měsíc, kopla pod světla reflektorů jeho mladší kolegy. Vojtěch Šimůnek lapal v sobotu proti Ostravě (5:9), v pondělí si svůj debut v Livesport Superlize odbyl 17letý Karel Hodík. Zvládl to, v závěru utkání zkrotil nebezpečnou střelu a udržel důležitou výhru 7:6.

O čem byla v obsáhlém povídání s juniorským reprezentantem řeč? Třeba o tom, proč chtěl na jaře 2019 pověsit masku na hřebík. Jak se na svůj debut v nejvyšší soutěži chystal. Čí motivační řeč mu pomohla. Jaké jsou jeho vzory a cíle. Jak se žije, pokud měříte 198 centimetrů. A kolikrát už se vyboural na milované motorce.

Informaci, že budeš na Hattricku hájit naši branku, jsi dostal až v pondělí ráno. Co jsi v tu chvíli prožíval?

„Byly to velice smíšené pocity. Na jednu stranu obrovská zodpovědnost, na druhou stranu možnost se ukázat a dokázat, že patřím mezi gólmanskou elitu. Nervozitu jsem ze začátku necítil, ale jakmile jsme se chystali na nástup, tak to na mě nějak padlo.“

To chápu, jak ses dostal ze spárů nervozity?

„Naštěstí má kolega Vojtáno výborné motivační řeči, takže do zápasu jsem vstoupil úplně v klidu. (smích)“

Hodiny před utkáním u tebe probíhaly jak?

„Dopoledne jsem strávil v posteli studováním soupeře, i když tomu výsledek asi úplně neodpovídá. (smích) A měl jsem výborný maminčin kuřecí vývar s nudlemi.“

Psal jsem ti mimo jiné, ať se podíváš na sestřih SKV-Hattrick, udělal jsi to?

„Udělal a lehce mě zamrazilo, protože některé góly Hattricku byly doslova dechberoucí. Ale dalo mi to základ k tomu, na koho si dávat pozor, a hlavně ve kterých situacích.“

Bavili jsme se o přesilovkách soupeře. Brno ale využilo hned tři, co jsi mohl udělat jinak?

„Oslabení, co k tomu dodat. Všechny jejich využité přesilovky byly částečně i se štěstím, dva góly byly po teči blokujících obránců, třetí z výborně připraveného krosu. Samozřejmě kdybych byl rychlejší, chytil bych toho víc.“

Jak těžký to byl zápas?

„Pro mě to nebyl zápas, spíš válka! První třetinu jsem komplet zavřel krám, ale soupeř bohužel v druhé třetině našel klíč a trochu to tam napadalo. Ale tým to nesejmulo a zvládli jsme se ve třetí třetině zvednout.“

Celkem na tebe letělo 17 střel. Z juniorky jsi zvyklý na větší kadenci, že?

„Souhlas. Sedmnáct střel sice vypadá jako malé číslo, ale v zápase jsem to nevnímal. Soustředil jsem se jen na svůj výkon. A nakonec to dopadlo nejlépe, jak mohlo - třemi body.“

I kulisa byla výborná, 208 diváků je v současných podmínkách solidní počin.

„Atmosféra na hale byla skvělá, řehtačky fanoušků soupeře dodávaly potřebný adrenalin na to, porazit Hattrick u nich doma.“

Soupeř kousal, otočil z 0:3 na 4:3. Únavu jsi necítil? Přeci jen jsi chytal za juniory v sobotu i v neděli.

„Myslím, že jsme všichni skrz kondici výborně připraveni díky Floorball PREP. Takže ne, žádný problém v tomto směru nenastal. Od první do poslední minuty jsem se cítil stejně.“

Co se ti honilo hlavou, když soupeř v čase 59:45 vstřelil branku na 6:7?

„Že se na stav nesmím upínat a musím chytat jako by zápas teprve začal.“

Následně na tebe letěla ještě jedna střela…

„Poslední rána po krosu byla nepříjemná, ale stihl jsem se přesunout, takže mě to trefilo do hrudi. Pak už jsem jen v rychlosti sebral ze země míček, zahodil ho na půlku soupeře a slavil.“

V 17 letech jsi prožil vítězný debut v Superlize, spokojenost?

„Za mě obrovská, i když šest fíků je dost. (smích)“

Jen dva ale padly při hře pět na pět, to tě může těšit. Kouč David Podhráský s tebou o tvém výkonu mluvil?

„S Davidem jsem se úplně nebavil, ale rozebírali jsme různé situace s Šindym. Přesto, že není trenér gólmanů, dal mi docela užitečné rady do budoucnosti. Ze spoluhráčů mi Marek Vávra potvrdil skutečnost, že asi tři góly byly po teči a tudíž těžce chytatelné.“

Tvoji rodiče byli v Maloměřicích osobně přítomní, chválili tě?

„Jsou mými největšími fanoušky. Podporují a chválí mě po každém zvládnutém zápase, ale umí i kritizovat.“

No a po Hattricku říkali co?

„Stručné a jednoduché: Super!“

Pojďme do historie, pamatuješ si, kdy jsme se poprvé potkali?

„Dle mého to byl můj první Rookie Camp okolo roku 2013.“

To souhlasí. Jaký jsi v té době byl gólman?

„Nemotorný, gólmansky neohrabaný, líný a tvrdohlavý, co se týče učení něčeho nového. (smích)“

Ušel jsi kus cesty. Napadlo by tě tehdy, že za pár let budeš chytat za Chodov nejvyšší soutěž?

„Měl jsem v té době středně velké sny, třeba vyhrát turnaj 3 na 3 v Pardubicích nebo Nisa Open v Liberci. Ale kdyby mi někdo v té době řekl, že to dotáhnu do Superligy, asi bych ho měl za blázna.“

Ale stalo se, poraď mladším gólmanům, co za tvým progresem stálo.

„Recept na úspěch asi úplně nemám, ale co bych určitě poradil mladším brankářům, že se nesmí nikdy vzdát svého snu a žádná porážka je nesmí vyvést z míry. Za mě prohra často posune víc než výhra.“

A 198 centimetrů se asi také hodí, ne?

„Výška je samozřejmě mou výhodou a předností v brance, ale má to i své proti. Třeba bolesti zad, vrážení hlavou do futer a také to, že když se učím řídit, musím sedět skoro až v kufru.“

Řidičák se šikne, na Chodov dojíždíš z Bystřice. Zvládáš to?

„Jde to krásně! Ať už busem, vlakem, na motorce či autem. I když rodiče už se asi těší, až budu mít na jaře vlastní papíry.“

Zmínil jsi motorku, to mě zajímá.

„Miluji to! Od čtrnácti let se motorka stala mojí vášní, tehdy mi táta koupil první stroj. Jsem kluk z vesnice, takže tady měl motorku každý kluk v podobném věku. Strašně rád vzpomínám, když jsme brázdili pole okolo Mokré Lhoty.“

Ještě ses na ní nerozsekal?

"Ale jo. V patnácti letech na Simsonu na polní cestě za bouřky mi ulítlo zadní kolo a zahodil jsem to do louže, naštěstí asi jen v 40 km/h. A druhý crash byl, když jsem dělal blbosti na mokré trávě, a zkoušel jsem se otočit jako na krosce. Podjelo mi to a padla na mě 170 kg těžká motorka."

Ještě k Rookie Campu, své zkušenosti jsi letos poprvé předával jako trenér.

„Byla to pro mě úplně nová zkušenost a něco úplně nového, ale hrozně mě to bavilo. Věřím, že jsem své svěřence něco naučil, a že to nebylo naposledy.“

Ne všechno ale bylo vždy růžové, tvoji rodiče mi sdělili, že jsi minulý rok měl velkou krizi, o co šlo?

„Jaro 2019, přišla první láska, bohužel jsem byl nešťastně zamilován a chtěl jsem jí věnovat více času než mému milovanému florbalu. Nechtělo se mi na tréninky, nebavilo mě to.“

Jak ses z toho vyhrabal?

„Krizi jsi mi pomohl překonat ty, rozchod s danou slečnou a nejvíc mě nakoplo, když jsem dostal minuty v juniorce při play off. Pak jsem zase dostal pořádný drajv.“

Nějaké florbalové vzory máš?

„Mám, patříš mezi ně ty, David Rittich a Lukášové Bauer se Součkem!

Slušně nesourodá směska. Co ti na nich imponuje?

„Rypi rychlost, Souček klid, Bauer velikost, ty chytrost.“

S Chodovem jsi pár dnů nazpět podepsal tříletý kontrakt. Co to pro tebe znamená?

„Pokoření dalšího milníku v mé florbalové kariéře! Jsem rád, že se mnou chce Chodov spolupracovat další tři roky. Mám vysoké ambice, věřím, že s Chodovem budeme úspěšní, že vyjde reprezentační angažmá a že si mě všimne v budoucnu nějaký zahraniční klub.“

5.kolo, pondělí 28.9.2020, 17:00
6:7
(0:2, 4:2, 2:3)
 

branky: 23. Marek Fuchs, 30. Martin Nagy, 32. Luděk Ondráček, 36. Tomáš Brom, 49. David Coufal, 60. Tomáš Brom - 4. Tom Ondrušek, 19. Tom Ondrušek, 21. Marek Vávra, 37. Petr Majer, 45. Marek Vávra, 50. Marek Vávra, 50. Jiří Koutný
rozhodčí: Filip Drápal - Jakub Pospíšil
vyloučení: 3:5; využití: 3:0
diváků: 208
zásahy brankářů: Ondřej Kolajta 18 - Karel Hodík 12

Generální
partner

Partneři
klubu